Slavný návrat od Umberhulků (sezení 23.11)

ancient_secrets_book_words_spikes_pages_hd-wallpaper-434022Svíčka nad stolem pomalu skomírala, když byla vyměněna párem vrásčitých rukou patřícím bělovlasému starci. Podle malé, ale robustní postavy by se dal poznat trpaslík, ale bílý vous zapletený do drobných copánků identifikoval příslušníka malého národa zcela jistě.

Stařec ořízl přeteklý vosk ze svícnu a vrátil se zpět ke knize. Ta zabírala skoro celý stůl a její zlatem a kameny vykládané desky cenou převyšovaly poklady lidských králů. Na téměř průsvitných stránkách z kůže nějakého podzemního tvora byla zaznamenána celá historie Krazských trpaslíků.
Historik zvedl garenové pero a smočil ho v rudém inkoustu. Pomalu se tvořila slova, věty a nakonec i celé stránky. Drobným runovým písmem Starého jazyka popisoval poslední události.

„Dne 3024 po rozkolu v Sintaru Klan Hardjern.
Tohoto dne nechť je zaznamenáno, že k velkému vítězství došlo v městě Sintar. Když se před dvěma aldeny objevili v podzemní Sintaru Umbrhulkové, měly trpasličí klany velmi málo času přemýšlet. Tato pohroma udeřila nečekaně a tvrdě. Neb je známo velmi málo případů, kdy se objevili mimo trpasličí síně. Naši mistři se domnívají, že muselo dojít k porušení závoje někde v podzemí v blízkosti trpasličích chodeb či sklepů.
Bylo učiněno několik nápravných kroků a je třeba přiznat, že došlo nejen k obnovení pořádku, ale i překvapivému rozuzlení. Ztráty na životech se ukázaly jako zanedbatelné, přes protesty lidských speciálních vojenských sil, které prý postrádají tři své agenty.  Pokračování textu Slavný návrat od Umberhulků (sezení 23.11)

Přesun blogu

transferNáš malý blog/web byl přesunut na nový hosting wedos.cz. Důvodem byla pouze cena nového hostingu, ale mělo by dojít i k zrychlení. Převod hlavní části je v pořádku, bohužel fórum BBpress je notně staré a proto budu muset přejít na jinou verzi možná na jiné fórum s častějšími aktualizacemi.

Je možné, že časem přejeme i na jiné zobrazení celého webu. To se uvidí 🙂 Třeba se najde nějaká pěkná šablona pro wordpress, co by vystihovala naše hraní 🙂 Po těch letech se mi trochu zajídá 🙂

Červená karkulka od Lukáše Hermy

Steampunk Red Hood

Převzato z  36. číslo časopisu Drakkar

Noc byla temná. Ne kvůli mrakům, to jen černý uhelný dým z tisíců
továrních komínů stoupal k nebi a zakrýval měsíc i hvězdy. Zpátky na
zem potom padal jemný popílek smíchaný s kapkami deště, který úplně
všechno v tomhle obrovském městě, domy, stromy, řeku i lidi, barvil do
stejné uniformní tmavé šedi. Z továren potom vycházely ocelové lokomotivy lesknoucí se mastnotou, vzducholodi i zbraně, parní stroje připravené k osazení do lodí, všechno, co si kdo jen dokázal představit. Oheň
nikdy nevyhasínal, stroje se nezastavovaly, zástupy dělníků se střídaly
na směnách jako živé nástroje přispívající svou troškou k rozvoji tohoto
úžasného věku oceli a páry.
A přestože byly linky dokonalé, materiály čisté, pocházející z hlubokých dolů i šachet táhnoucích se celé desítky kilometrů pod samotným městem, a preciznost, se kterou se složité programy dávající duše
komplikovaným mechanismům leptaly kyselinou do měděných děrných
štítků, téměř neuvěřitelná, stávalo se, že vznikaly zmetky. Stroje a mechaničtí tvorové, kteří nedokázali sloužit svému účelu kvůli různým chybám
a defektům, co se vyhazovaly na obrovskou skládku do míst, kde kdysi
za barbarských dob býval veliký park, tam pomalu rezivěly na velikých
haldách zakrývajících záhony zarostlé plevelem, aby byly po určité době,
pokryté korozí, vzaty a přetaveny v něco úplně jiného. Pokračování textu Červená karkulka od Lukáše Hermy

Sonické zbraně v DrD+

Jeden převzatý článek z http://itwinoviny.blogspot.cz/ nad tím, co všechno se dá v DrD+ napsat a udělat 😀

Před nedávnem Valor přišel se zajímavým nápadem: Theurgická formule Výboj umožňuje přidat modifikátor Hrom, který výboj doprovodí také zvukem. Ten je charakterizován veličinou Hlučnost, která se v bonusech spočítá jakoSíla zdroje – 2 x Vzdálenost. Zvládl by tedy theurg udělat formuli, která by vydala takový hluk, že by třeba všichni lidé ve městě ohluchli? Nebo že by se vysypaly okenní tabule? Či snad dokonce tak intenzivní zvuk, že by utvořil rázové vlny jako z granátu a shazoval nepřátele na zem? Pojďme se podívat, jak zjistit, kdy se něco takového stane.

Využijeme toho, že zvuk se měří v decibelech, což je veličina, která má sama o sobě charakter bonusu – je logaritmem energie, kterou zvuk nese. Pravidlová Hlučnost -7 odpovídá zvuku na pokraji slyšitelnosti, neboť většina lidí má Sluch 0 a průměrný hod na 2k6+ je 7. Zvuk s hlučností -5 už většina lidí zaslechne, řekněme, že je to zvuk jemně šumějícího listí. Stejně je na tom zvuk o intenzitě 10 dB. Zvýšení intenzity zvuku o 10 dB znamená změnu energie desetkrát a proto odpovídá změně bonusu hlučnosti o +20 – takže za každých 10 dB zvedneme hlučnost odpovídajícím způsobem o +20. Shrňme si to pěkně do tabulky: Pokračování textu Sonické zbraně v DrD+

E-verze příruček Drd+

Altar splnil dávný slib a vydal e-verze příruček DrD+

Zatím jsou dostupné tyto Bojovník,Čaroděj, Hraničář a Zloděj. Cena je 75,- Kč. Další budou následovat asi postupně. Já jsem si je již nakoupil (ještě mi nedošli), tak záleží jestli chcete podpořit Altar nebo si počkáte na mě 🙂 Teď ještě, abych naskenoval další věci z Asterionu abych nemusel tahat ten mega batoh.

http://obchod.altar.cz/draci-doupe-a-jine-rpg-hry-everze-c-1_100.html

ŽÍT O TROCHU DÉLE od JAN ŠLECHTA

 

Byl to takový ten soumrak, který se nehodí k ničemu jinému než se nezřízeně
opít. Přesně takový soumrak, jaký přímo vybízí nejrůznější pochybné existence, aby
nabrousily ostří svých nožů a zaujaly pozice v zákoutích temných uliček. Byl to soumrak,
který do žil lidí vlévá touhu po dobrodružstvích a touhu vsadit svůj život proti valounku
zlata. Takových soumraků nebývá mnoho, ale když přijdou, ještě mnoho let se na ně
nezapomíná.
„Panáka? Dám krk na to, že byste vzala za vděk něčím ostřejším,“ oslovil Mirianu
pohledný muž s kratičce zastřiženým knírkem. Jeho očka zářila drobnými plamínky,
které střídavě přeskakovaly z Miriany na korbel piva stojící před ní. Jejich velikost se
pohybovala přesně na té nevyslovené hranici, za kterou se podobným obvykle říká
prasečí.
„Chcete mě snad opít?“ opáčila Mirian.
„Ne, stejně byste se nenechala. Nevypadáte jako nablblá přístavní kurvička.“
„Zdání občas klame,“ ušklíbla se Mirian a její hlas se při tom zabarvil zvláštním
podtónem. Muž by v té chvíli přísahal, že se mu Mirian vysmívá. Kdyby se ho někdo
zeptal, proč je o tom přesvědčen, nedokázal by rozumně odpovědět. Přesto mu
připadalo, jako by mu Mirian mezi řádky sdělovala: Ty jsi ale hlupáček, viď?
Nestávalo se mu to často. A u žen, které potkával v baru U Kočiček, se mu to zatím
nestalo nikdy.
„Došel vám dech? Možná byste toho panáka potřeboval spíš vy,“ nadhodila
Mirian.
„Dám si ho, ale jedině s vámi. Nerad piju sám.“
„A já zase nerada piju s někým, o kom ani nevím, jak se jmenuje.“
„Rassinder. Tark Rassinder. Omluvte, prosím, mou nezdvořilost. Napijete se teď
se mnou?“
„Risknu to, pane Rassindere. Můžete mi říkat Mirian a myslím, že je na místě,
abyste mi tykal. V tomhle baru se nehodí hrát si na nóbl společnost.“
„Storabskou vodku. Velkou a dvakrát,“ luskl prsty Rassinder. Jeho počáteční
ostych byl nadobro překonán. Zapomněl na předchozí varovná znamení a už jen
přemýšlel, kam Mirianu zatáhne dřív. K sobě domů? Ne, tam teď spí jeho děti, a to se
přece nehodí. U Riena v docích se dá počítat s větší diskrétností. Rien nikdy nezapomene
nechat jeden pokoj volný. Pokračování textu ŽÍT O TROCHU DÉLE od JAN ŠLECHTA

Slasti a ztrasti Sintarské (sezení 3.3)

Byla to veliká sláva, to věděl zcela jistě. Už dlouho neviděl tolik uniforem na jednom místě, a co bylo měšťanů s jejich navoněnými paničkami. Celý dav se tlačil kupředu, jen aby viděl skupinku rytířů v nablýskaných zbrojích v čele. Šedivák se v duchu usmál, když spatřil plavovlasého mladíka, vůdce eldebranských rytířů, jak pronáší slova modlitby. V něžnější půlce města se budou povolovat korzety při vzpomínce na dnešní vystoupení a druhá odvážnější půlka města se bude shánět po takové zbroji.

Vše jednou skončí, i oslava Rytířovi musela. Ze své pozorovatelny nikým nespatřen, ale mohl vidět všechny. Několikrát se oklepal, aby setřásl vlhkost z kožichu, a otočil se zpět do trubky. Znovu na ně narazil u Voňavého náměstí. Podařilo se mu proběhnout až přímo ke stánku se zelím, pak ještě kolem zkažených ryb a pak už i slyšel jejich handrkování se šperkařem. Evidentně neměli tušení co a za kolik. I on by jim dokázal poradit, ale kdo by si ho všímal. Spíš ho zajímalo, proč tak studují ty lejstra s nabídkama práce. A dokonce jeden ten papír strhli. Že by hledali uprchlé zločince a vrahy? A nebyla ta tvář na plakátě nějak povědomá. Myšlenky se mu honily hlavou jako šílené. Pokračování textu Slasti a ztrasti Sintarské (sezení 3.3)