Víra Sevjoranů v Kilmoracku

Ve vesnici věřili všichni v 3 základní věci. Postupně. Na jiné duchy či jiné věci ve vesnici nevěřili. V tomto se dá vaše bývala vesnice považovat za dost reformovanou.

Hlavní Bůh

Tím se stal Rytíř někdo ho nazývá Gór. Je to stejné jméno, oboje se používá. Rytíř byl a je hlavním bohem, nikdo není dokonalejší válečník než on. Nikdo nevládne zbraní tak dobře, nikdo není lepší stratég a nikdo nevypil tolik piva jako on. Zkrátka ve jménu Góra se dělají ty nejsmělejší skutky a jde se v jeho jménu do bitev. Ve vesnici nestály žádné sochy, ani zde nebyl žádný chrám. Barbar se modlí kdy chce, a jak chce. Někdo o samotě, někdo veřejně. Takže ve vesnici byli jak ti zbožnější, kteří viděli ve všem Gorovu práci, tak ti co mu vzdávali úctu, když opravdu věděli, že mají co říct.
Zkrátka Seveřané se snaží k bohu přiblížit, uznávají ho jako mocného válečníka, který rozhoduje o jejich životě a smrti. Ale nebojí se ho! Jen cítí nesmírnou moc. Pokud se modlí tak obvykle se zbraní v ruce, protože věří, že zbraň je to co spojuje bojovníka s bohem.
Podle legend se Rytíř zjevil vždy před důležitou bitvou, v tu chvíli všechny kmeny zapomněli na svoje spory a postavili se do jedné řady, aby čelili čemukoli co mělo přijít. Gór je pojítkem mezi všemi Sevjorany. A až jednou každý barbar zemře, věří že jeho skutky byly tak velké, že se podívá do Górovy pevnosti, kde mu podají ruku jeho mrtvý přátele a uznají ho jako dobrého bojovníka a bude moci stát po boku svého Boha v čele bitev. Ovšem to leze jedině pokud Sevjoran umře v boji, protože to je jediná správná smrt.

Mnoho barbarů se stalo vyslanci Gora, vyvolenými jím samým. Ti jsou pak váženi mezi všemi kmeny. A zabití takového kněze, nejen že znamená velké prokletí, ale občas i vyhlazení celého kmene u niž se ten čin stal.

Vedlejší bohové

Jedním z nich je Pán vichrů alias Siaron. Je to vládce větrů, stvořitel bouří a velmi nestálý přítel. Kdokoli kdo je závyslí na jeho rozhodnutí by si měl dát veliký pozor. Ti kdo by si zasloužili jeho hněv si pak nemůžou být jisti ničím. Sevjroné prosí Pana vichrů o přízeň, případně mu hrozí, když je jeho počínání zničující.
Dalším je Pán Ohně nazývaný Faeron. I on pomáhá Rytíři v jeho boji. Faeron je uznávaným především v oblastech, kde se vyskytují podzemní ohně. Stejná jako oheň je i Faeronova povaha. Někdy jen doutná aby se později rozhořela jasným plamenem. Všichni barbaři se obávají Faeronovi zničující moci, ovšem stejný počet se ji pokouší využít.
Významným je i Lovec nazývaný Tarfein. Je to ideál nejlepšího lovce. Umí nejlépe vystopovat svoji kořist, poznat jak silná je, jak ji zabít, dostihne ji rychle a tiše a pak ji skolí jednou přesnou ranou. Jeho kořistí jsou jak výstravní kusy vysoké, tak i divocí polární medvědi, nebezpečné horší lvi a smrtelní bílí tygři. Především lovci se modlí k němu aby dopřál dobrému úlovku.
Sevjorané nemají předsudky mezi ženami a muži. Proto mezi vedlejšími bohy jsou i ženy.
Prvním z nich je Mauril Paní země. K té se nikdo nemodlí, nikdo její jméno nevysluvuje. Ne ze strachu, ale spíš z úcty. Je totiž bohyní záhrobí. Říká se, že ten kdo ji uvidí, ví o svojí smrti. Někdy prý bývá zahalena do bílé, někdy pak do černé. V předvečer bitev prý obchází tábory a pohlíží na bojovníky s nimiž se setká po bitvě.
Druhou je Paní vod řečená Dunril. Když je něco s vodou, řekou či oceánem je to vždy na Dunril. Je prý neskutečně krásná, a mnoho válečníků touží být s ní. Na moři prý vyhledává osamělé může uprostřed noci, a obcuje s nimi až do prvním paprsků, kdy se promění ve vodní pěnu. Dunrilina vlhká pička prý nikdy nemá dost. Přesto nebo možná právě proto je oblíbenou mezi všemi Sevjorany. Představuje ideál krasy a zároveň pohoršuje občas svým chováním.

Hrdinové

Z vaší vesnice pocházel prý slavní hrdina Rantan, který byl legendárním mistrem v boji s válečnou sekerou. Prý ji ovládal tak mistrně, že si vysloužil právo stát v bitvách po boku Rytíře a krýt mu tak jeho bok. Všichni ve vesnici ho uznávali téměř jako boha, každý malý chlapec chtěl být jako on. I ostatní kmeny měli nějaké své hrdiny, ale ten Váš byl Rantan Lebkonoš. Protože prý nosil lebky poražených nepřátel do bitvy, aby tak ukázal jaké nepřátele porazil. Pořádala se oslava na jeho počest každý rok.

Napsat komentář